Zajímavosti

Původní kostel stál na místě dnešního hřbitova a byl postaven už na konci 15. století. Během 17. století byl však několikrát vypálen při nájezdech Turků a Uhrů, což se na jeho stavu výrazně podepsalo. Tyto dramatické okolnosti nakonec vedly v 18. století k zásadnímu rozhodnutí – pro zajištění bezpečnosti věřících i zachování duchovního života farnosti bylo nutné původní kostel zbořit a vystavět nový, odolnější chrám na vhodnějším místě. Historické konflikty tak přímo ovlivnily nejen fyzickou podobu dnešního kostela, ale i jeho umístění a další vývoj. V roce 1770 byl tedy starý kostel odstraněn a nový byl postaven blíže k vesnici. Hřbitov však zůstal na původním místě, kde se nachází dodnes. Tím vzniklo neobvyklé rozdělení, které je pro Novou Ves typické. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1775 a slouží obci dodnes.

Jednou z nejvýraznějších osobností byl bezesporu P. Mořic Luska, který v Nové Vsi působil téměř čtyřicet let. Nezanechal stopu jen v duchovním životě obce, ale i v jejím hospodářském a kulturním rozvoji (vznik mlékárenského družstva, peněžní záložny, zakladatel jednoty Orla). Za jeho působení došlo k rozšíření hřbitova, elektrifikaci kostela i pořízení nových varhan. Druhou významnou postavou byl P. Otakar Holub, který se zasloužil o rozsáhlé stavební úpravy po druhé světové válce. Díky jeho iniciativě vznikla nová sakristie, byla položena nová dlažba a pořízen nový mobiliář. Oba faráři sehráli klíčovou roli v podobě kostela, jak ho známe dnes. Jejich práce přesáhla rámec farnosti a ovlivnila celý život obce.

Málokdo ví, že právě farář P. Mořic Luska stál u zrodu mlékárenského družstva v Ostrožské Nové Vsi. Družstvo bylo založeno v roce 1900 a Luska se stal jeho dlouholetým ředitelem. V této roli působil celých 32 let, což bylo na kněze velmi neobvyklé. Jeho cílem bylo zlepšit hospodářské podmínky místních obyvatel a posílit soběstačnost obce. Kostel tak nebyl jen duchovním centrem, ale nepřímo i místem, odkud se rozvíjela ekonomická spolupráce. Tato aktivita ukazuje, jak silně byli tehdejší faráři zapojeni do každodenního života obce. Duchovní a praktický rozměr se zde přirozeně prolínaly.

Dlouhá léta nebyl přesný rok stavby nového kostela zcela jistý. Zlom přišel až v roce 1936 při výměně okna v průčelí kostela. Dělníci tehdy objevili trám s vyznačeným letopočtem 1770. Tento nenápadný detail přinesl zásadní historický důkaz. Díky němu bylo možné s jistotou potvrdit, kdy byla stavba zahájena. Objev zároveň ukázal, jak důležité jsou i zdánlivě obyčejné stavební prvky. Kostel tak vydal další ze svých tichých svědectví. A historie dostala přesnější obrysy.