Zajímavosti

Když zdi začnou vyprávět...

Zajímavosti o kostele sv. Václava

Kostel sv. Václava v Ostrožské Nové Vsi v sobě nese mnohem víc než jen duchovní význam. Jeho zdi pamatují požáry, války, přestavby i každodenní život několika generací místních obyvatel.

Každé období zde zanechalo svou stopu. Někdy nenápadnou, jindy zásadní. Právě v drobných detailech, zapomenutých faktech a lidských příbězích se skrývají ty nejzajímavější kapitoly jeho historie.

Pokud se chcete na kostel podívat jinýma očima než dosud, jste na správném místě.

Aktuální dění v kostele sv. Václava

Fotogalerie zachycuje aktuální dění v kostele sv. Václava. Bohoslužby, slavnosti i drobné okamžiky každodenního života farnosti. Nahlédněte do okamžiků, které tvoří jeho současný příběh.

Od života k zajímavostem

Možná kolem něj chodíte celý život a přesto netušíte, kolik příběhů v sobě kostel sv. Václava ukrývá. Vypálený, přestěhovaný, znovu postavený. Se zvony staršími než většina obce a s detaily, které byste při běžné návštěvě snadno přehlédli.

Proč dnešní kostel sv. Václava nestojí na místě původního kostela?

Původní kostel stál na místě dnešního hřbitova a byl postaven už na konci 15. století. Během 17. století byl však několikrát vypálen při nájezdech Turků a Uhrů, což se na jeho stavu výrazně podepsalo. Tyto dramatické okolnosti nakonec vedly v 18. století k zásadnímu rozhodnutí – pro zajištění bezpečnosti věřících i zachování duchovního života farnosti bylo nutné původní kostel zbořit a vystavět nový, odolnější chrám na vhodnějším místě. Historické konflikty tak přímo ovlivnily nejen fyzickou podobu dnešního kostela, ale i jeho umístění a další vývoj. V roce 1770 byl tedy starý kostel odstraněn a nový byl postaven blíže k vesnici. Hřbitov však zůstal na původním místě, kde se nachází dodnes. Tím vzniklo neobvyklé rozdělení, které je pro Novou Ves typické. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1775 a slouží obci dodnes.

Seznam kněží - rodáků z farnosti
#Jméno a příjmeníNarozenVysvěcenZemřel
1Antonín Bartys172617501805
2František Schlossar173217571809
3František Botek186418901918
4František Skalik186718911904
5Antonín Machálek186718941908
6Tomáš Jurásek187719001953
7Josef Hanáček187619011955
8Jan Skalík187319031917
9Jan Kunovjánek188119081962
10Cyril Vařecha188219081913
11Cyril Berka188919141970
12Josef Šálek189919231937
13Celsus Josef Létavka190919321976
14Mořic František Kunovjánek190919321985
15Arnold Cyril Bachan191019341977
16Ludvík Červenák191219351994
17Augustin Jan Slezák19121935?
18Antonín Červenák191719431993
19Václav Straka192219491996
20František Bedřich Smištík192419492008
21Josef Botek194819762008
22Vladimír Těthal19611996
23Jan Franta19782005
Kdo patří mezi nejvýznamnější faráře spojené s kostelem sv. Václava?

Jednou z nejvýraznějších osobností byl bezesporu P. Mořic Luska, který v Nové Vsi působil téměř čtyřicet let. Nezanechal stopu jen v duchovním životě obce, ale i v jejím hospodářském a kulturním rozvoji (vznik mlékárenského družstva, peněžní záložny, zakladatel jednoty Orla). Za jeho působení došlo k rozšíření hřbitova, elektrifikaci kostela i pořízení nových varhan. Druhou významnou postavou byl P. Otakar Holub, který se zasloužil o rozsáhlé stavební úpravy po druhé světové válce. Díky jeho iniciativě vznikla nová sakristie, byla položena nová dlažba a pořízen nový mobiliář. Oba faráři sehráli klíčovou roli v podobě kostela, jak ho známe dnes. Jejich práce přesáhla rámec farnosti a ovlivnila celý život obce.

Jak souvisí kostel sv. Václava se založením mlékárenského družstva?

Málokdo ví, že právě farář P. Mořic Luska stál u zrodu mlékárenského družstva v Ostrožské Nové Vsi. Družstvo bylo založeno v roce 1900 a Luska se stal jeho dlouholetým ředitelem. V této roli působil celých 32 let, což bylo na kněze velmi neobvyklé. Jeho cílem bylo zlepšit hospodářské podmínky místních obyvatel a posílit soběstačnost obce. Kostel tak nebyl jen duchovním centrem, ale nepřímo i místem, odkud se rozvíjela ekonomická spolupráce. Tato aktivita ukazuje, jak silně byli tehdejší faráři zapojeni do každodenního života obce. Duchovní a praktický rozměr se zde přirozeně prolínaly.

Jak se podařilo přesně určit rok stavby dnešního kostela?

Dlouhá léta nebyl přesný rok stavby nového kostela zcela jistý. Zlom přišel až v roce 1936 při výměně okna v průčelí kostela. Dělníci tehdy objevili trám s vyznačeným letopočtem 1770. Tento nenápadný detail přinesl zásadní historický důkaz. Díky němu bylo možné s jistotou potvrdit, kdy byla stavba zahájena. Objev zároveň ukázal, jak důležité jsou i zdánlivě obyčejné stavební prvky. Kostel tak vydal další ze svých tichých svědectví. A historie dostala přesnější obrysy.