Zajímavosti
Když zdi začnou vyprávět...
Zajímavosti o kostele sv. Václava
Kostel sv. Václava v Ostrožské Nové Vsi v sobě nese mnohem víc než jen duchovní význam. Jeho zdi pamatují požáry, války, přestavby i každodenní život několika generací místních obyvatel.
Každé období zde zanechalo svou stopu. Někdy nenápadnou, jindy zásadní. Právě v drobných detailech, zapomenutých faktech a lidských příbězích se skrývají ty nejzajímavější kapitoly jeho historie.
Pokud se chcete na kostel podívat jinýma očima než dosud, jste na správném místě.
Od života k zajímavostem
Možná kolem něj chodíte celý život a přesto netušíte, kolik příběhů v sobě kostel sv. Václava ukrývá. Vypálený, přestěhovaný, znovu postavený. Se zvony staršími než většina obce a s detaily, které byste při běžné návštěvě snadno přehlédli.
Původní kostel stál na místě dnešního hřbitova a byl postaven už na konci 15. století. Během 17. století byl však několikrát vypálen při nájezdech Turků a Uhrů, což se na jeho stavu výrazně podepsalo. Tyto dramatické okolnosti nakonec vedly v 18. století k zásadnímu rozhodnutí – pro zajištění bezpečnosti věřících i zachování duchovního života farnosti bylo nutné původní kostel zbořit a vystavět nový, odolnější chrám na vhodnějším místě. Historické konflikty tak přímo ovlivnily nejen fyzickou podobu dnešního kostela, ale i jeho umístění a další vývoj. V roce 1770 byl tedy starý kostel odstraněn a nový byl postaven blíže k vesnici. Hřbitov však zůstal na původním místě, kde se nachází dodnes. Tím vzniklo neobvyklé rozdělení, které je pro Novou Ves typické. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1775 a slouží obci dodnes.
| # | Jméno a příjmení | Narozen | Vysvěcen | Zemřel |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Antonín Bartys | 1726 | 1750 | 1805 |
| 2 | František Schlossar | 1732 | 1757 | 1809 |
| 3 | František Botek | 1864 | 1890 | 1918 |
| 4 | František Skalik | 1867 | 1891 | 1904 |
| 5 | Antonín Machálek | 1867 | 1894 | 1908 |
| 6 | Tomáš Jurásek | 1877 | 1900 | 1953 |
| 7 | Josef Hanáček | 1876 | 1901 | 1955 |
| 8 | Jan Skalík | 1873 | 1903 | 1917 |
| 9 | Jan Kunovjánek | 1881 | 1908 | 1962 |
| 10 | Cyril Vařecha | 1882 | 1908 | 1913 |
| 11 | Cyril Berka | 1889 | 1914 | 1970 |
| 12 | Josef Šálek | 1899 | 1923 | 1937 |
| 13 | Celsus Josef Létavka | 1909 | 1932 | 1976 |
| 14 | Mořic František Kunovjánek | 1909 | 1932 | 1985 |
| 15 | Arnold Cyril Bachan | 1910 | 1934 | 1977 |
| 16 | Ludvík Červenák | 1912 | 1935 | 1994 |
| 17 | Augustin Jan Slezák | 1912 | 1935 | ? |
| 18 | Antonín Červenák | 1917 | 1943 | 1993 |
| 19 | Václav Straka | 1922 | 1949 | 1996 |
| 20 | František Bedřich Smištík | 1924 | 1949 | 2008 |
| 21 | Josef Botek | 1948 | 1976 | 2008 |
| 22 | Vladimír Těthal | 1961 | 1996 | – |
| 23 | Jan Franta | 1978 | 2005 | – |
Jednou z nejvýraznějších osobností byl bezesporu P. Mořic Luska, který v Nové Vsi působil téměř čtyřicet let. Nezanechal stopu jen v duchovním životě obce, ale i v jejím hospodářském a kulturním rozvoji (vznik mlékárenského družstva, peněžní záložny, zakladatel jednoty Orla). Za jeho působení došlo k rozšíření hřbitova, elektrifikaci kostela i pořízení nových varhan. Druhou významnou postavou byl P. Otakar Holub, který se zasloužil o rozsáhlé stavební úpravy po druhé světové válce. Díky jeho iniciativě vznikla nová sakristie, byla položena nová dlažba a pořízen nový mobiliář. Oba faráři sehráli klíčovou roli v podobě kostela, jak ho známe dnes. Jejich práce přesáhla rámec farnosti a ovlivnila celý život obce.
Málokdo ví, že právě farář P. Mořic Luska stál u zrodu mlékárenského družstva v Ostrožské Nové Vsi. Družstvo bylo založeno v roce 1900 a Luska se stal jeho dlouholetým ředitelem. V této roli působil celých 32 let, což bylo na kněze velmi neobvyklé. Jeho cílem bylo zlepšit hospodářské podmínky místních obyvatel a posílit soběstačnost obce. Kostel tak nebyl jen duchovním centrem, ale nepřímo i místem, odkud se rozvíjela ekonomická spolupráce. Tato aktivita ukazuje, jak silně byli tehdejší faráři zapojeni do každodenního života obce. Duchovní a praktický rozměr se zde přirozeně prolínaly.
Dlouhá léta nebyl přesný rok stavby nového kostela zcela jistý. Zlom přišel až v roce 1936 při výměně okna v průčelí kostela. Dělníci tehdy objevili trám s vyznačeným letopočtem 1770. Tento nenápadný detail přinesl zásadní historický důkaz. Díky němu bylo možné s jistotou potvrdit, kdy byla stavba zahájena. Objev zároveň ukázal, jak důležité jsou i zdánlivě obyčejné stavební prvky. Kostel tak vydal další ze svých tichých svědectví. A historie dostala přesnější obrysy.